Dorost: Trenér Hudák hodnotí podzim

NMNM - Povídali jsme si se současným trenérem kategorie U19 Ivanem Hudákem (1973), který v nedohraném podzimu 2020/21 KP Vysočina momentálně drží třetí pozici. Z odehraných osmi zápasů pětkrát kluci vyhráli a jen jednou okusili pocit porážky. Jeho tým nastřílel úctyhodných 41 branek, což znamená průměr na zápas pět gólů. Ivan na střídačce vystupuje velmi klidným až profesorským dojmem, ale i v soukromí je pohodář.


Ivan Hudák

Hráčská kariéra, fotbal začal hrát v 6 letech, ve své rodné vísce Pohledci. Pohledeckému týmu zůstal věrný až do konce své kariéry. Byť měl nabídky odjinud a do vyšších soutěží, fotbal byl pro něj především zábavou a dobrá parta byla nade vše. S odstupem času by asi vše vyhodnotil jinak, ale určitě nelituje, že zůstal. Vztah k domácímu hřišti mu přetrval a nedá na něj dopustit. Položili jsme mu pár otázek, na které upřímně odpověděl.


Trenérská kariéra, jak si se dostal k trénování a sám sebe považuješ za začínajícího trenéra?

Fotbal mě provází celý můj život a je těžké si představit víkend bez přítomnosti na fotbale. Hráčskou kariéru jsem musel ukončit v 35 letech po druhém vážném zranění kolene. A to byl začátek mé trenérské kariéry. Začal jsem u mužstva mužů v Pohledci a poté jsem se ve stejném oddíle věnoval žákům. V tu dobu jsem to dělal, jak jsem nejlépe uměl a když se ohlédnu zpět, tak jsem udělal spoustu chyb, které bych asi teď už neudělal. Jelikož se trénování věnuji už skoro 12 let, za začínajícího trenéra se nepovažuji. I přesto si musím přiznat, že chyby se občas stanou, ale je potřeba se z nich poučit, a tak neustále růst. Trenéra, který na sobě přestane pracovat, to brzy dohoní.


K trénování sis vybral Nové Město, proč právě zde? Jak dlouho, zde ve funkci trenéra působíš?

Upřímně jsem si Nové Město nevybral. Po konci mládežnických týmů v Pohledci, jsem si myslel, že už trénovat nebudu. V tu dobu moji dva kluci přestoupili z Pohledce do Nového Města a těšil jsem se, že se budu chodit jenom dívat. Vydrželo mi to asi dva měsíce, než mě oslovil velký pokušitel Václav Peňáz, jestli bych nešel trénovat do Nového Města. Jeho prosbu jsem vyslyšel, a to že stále trénuji, je především jeho zásluha. Začal jsem u těch nejmenších – mladší přípravky. V tu dobu mě také již zmíněný pokušitel Václav uvrtal do absolvování FAČR trenérské licence C. Zprvu se mi nechtělo, ale nakonec jsem to vyhodnotil, jako obrovský přínos. Absolvování tohoto kurzu mě doslova nakoplo a v tu dobu jsem si začal uvědomovat chyby, které jsem v nevědomosti dělal ve svých začátcích. Po nějakém čase jsem pocítil potřebu se posunout dále, i přes časovou náročnost jsem absolvoval trenérský kurz UEFA licence B. Tento kurz mi ještě více otevřel oči a hlavně jsem získal větší povědomí o tom, jak by měla nejen sportovní, ale i osobnostní výchova sportovce vypadat. Ale jak jsem se už zmínil dříve, tento proces není konečný a je třeba se neustále posouvat i sám. Někdy je to těžké, ale po