Juniorka Vrchoviny předvedla podzimní spanilou jízdu
Nové Město – Naše pozornost zaměříme na naše mladé a perspektivní hráče, kteří momentálně s přehledem vedou A-třídní, východní skupinu B. Po podzimu jsme si dali dostaveníčko s trenérem Petrem Follprechtem (1990). Juniorka z 10 zápasů má výbornou statistiku 8 – 1 – 1, při skóre 38:14 a v tabulce má 25 bodů, když před druhou Želetavou má k dobru 5 bodů. Ale než se pustíme do podzimu, vrátili jsme se o 6 měsíců zpátky.
Trenére, takto našlápnuto jste už měli na jaře, kdy se soutěž předčasně ukončila?
Po zrušení jarní části jsem já i hráči cítili velké zklamání z nedokončené práce v podobě postupu. V přípravě jsme kvalitně trénovali, ale zápasy v přípravě nám moc nevyšli. Nicméně jsem to trochu přičítal právě tomu zklamání z jara.
S čím jste tedy šli s týmem do nové sezony?
Do podzimu jsme vstupovali na hřišti Rapotic, což jsem kvitoval, jelikož utkání tam jsou plná emocí a po bezkrevné přípravě jsme nutně potřebovali v hráčích probudit vášeň a chuť prát se o vítězství. To se nám povedlo a nastartovalo nás to k pěkné sérii. Následovaly dvě okresní derby (Moravec a béčko ZR), které jsme zvládli výsledkově i herně a byl z toho dobrý vstup do soutěže.
Takže se vstupem byl realizační tým spokojen, navíc Vás přizastavily až Počítky v dalším okresním derby?
Další tři utkání jsme absolvovali s ne příliš oblíbenými soupeři (Dukovany, Kouty, Počítky) bylo z toho nakonec 7 bodů. Zvláště výhry v Koutech si velmi cením, jelikož se nám tam dlouhodobě nedařilo a hlavně nelíbilo 😀. Další trojlístek zápasů (Želetava, Budišov, Měřín) nám připravil radost v podobě cenné výhry s kvalitní Želetavou i první prohru v Měříně, kde jsme neproměnili šance a soupeř nás za to v závěru potrestal. Takže jsme hořkost porážky poznali, ale horší jsme rozhodně nebyli. Nicméně nejsme kapela, abychom furt vyhrávali a jednou to přijít asi muselo 🙂.
Předčasný závěr podzimu už byl zase na vítězné nótě?
Konec podzimu jsme zakončili v regionálním derby doma bez diváků s Radešínkou. Už před zápasem jsme tušili, že to bude poslední zápas podzimu a chtěli jsme si ho patřičně užít a samozřejmě vyhrát. Obojí se povedlo na jedničku s hvězdičkou a jediná kaňka byla nepřítomnost diváků.
Jak bys celkově zhodnotil ukončený podzim?
Celkově s podzimní částí soutěže panuje spokojenost, co se týče výsledků a pohledem na tabulku, ale je potřeba si říct, že ne vše bylo ideální a vidíme plno nedostatků. Na nich musíme zapracovat v zimním období a pokusit splnit cíl, který jsme si, jako kabina, před sezónou určili.
Tým má vyrovnanou osu, dva brankáře (Skryja, Sáblík), obrana je stabilní, ve středu trochu laboroval Polnický se zraněním a v útoku hned dva ostrostřelce, kapitána Šmídu a Slavíčka?
K té ose bych připojil také Radka Blažíčka, který na chvíli zabloudil do sousední Nové Vsi, ale svým návratem nám velmi pomohl. Ale mohl bych jmenovat i další a do toho nám pomalu nakukuji šikovní dorostenci (Novák, Červenka, Peňáz, Švanda T.), takže s kádrem jsem spokojen, co do kvantity i kvality.
Například Slavíček se Šmídou dali dohromady 20 branek a Michal Šmída vede tabulku střelců s 12 zářezy?
Dle mého názoru jsou oba útočníci nadstandardní pro tuto soutěž, dříve se vedle sebe neuměli poskládat, ale nyní, když jsme Ládíka (Michala), posunuli lehce pod Slávu, tak tvoří nejlepší útočnou dvojici v soutěži.
Na co se zeptat závěrem? Cítíte se, jako hlavní kandidát postupu před jarními odvetami?
Nechci, aby to vyznělo špatně, ale už před startem soutěže jsem klukům oznamoval, že s tak kvalitním týmem, nemůžeme myslet na nic jiného než postup. Takže nebuďme alibisti, ano chceme soutěž vyhrát. Závěrem bych chtěl poděkovat celému týmu (i pár klukům z dorostu a mláďata z Áčka), že v téhle nelehké době víceméně poctivě a hojně docházeli k TJ a MU. A jmenovitě poté p. Dacerovi za práci, vedoucího mužstva. Snad se po novém roce situace sklidní a budeme se moci v lednu vrhnout dokončit cíl, který jsme si určili.
Statistika podzimu:
