Novému Městu se povedl fotbalový zázrak, trenér Richard Zeman v rozhovoru pro Deník říká: "Něk
Nové Město na Moravě - Už se smiřovali s divizí. I tak by hodnocení premiérové sezony fotbalistů Nového Města v MSFL bylo vesměs pozitivní, ovšem nečekaná záchrana přidala na příběhu Vrchoviny punc výjimečnosti. Parta okolo Lukášů Michala a Smetany a dvojčat Skalníků nejen v závěrečném kole ukázala, co znamená bojovat do posledního dechu.
„Mužstvo prokázalo srdce, ducha, charakter, že ho nic nepoloží,“ říká trenér Richard Zeman, z jehož hlasu i hodnocení je znát dojetí a hrdost na to, co jeho tým předvedl. Že to bylo něco neopakovatelného. „Když jsme se v Kroměříži dozvěděli, že jsme zachránění, byl to neskutečný příval emocí. Někteří kluci brečeli dojetím, stalo se tam něco velkého, pro novoměstský fotbal jde o obrovský úspěch.“
Přitom za úspěch se považoval i fakt, že jste do posledního kola bojovali o záchranu, že?
My už jsme s ní ani nepočítali. V pátek před zápasem bylo setkání s vedením klubu, které nám poděkovalo za sezonu s tím, že sestup za takových okolností není žádná tragédie ani propadák. Naopak že jde o krásnou zkušenost i zážitky ve vynikající partě hráčů a realizačního týmu a také fanoušků. Cílem bylo v Kroměříži dosáhnout na metu pětatřiceti bodů a i přes sestup si zatleskat za úspěšnou sezonu.
Co se dělo po zápase?
Šok, slzy dojetí. Někdo tam nahoře prostě musel chtít, abychom se zachránili. Vždyť vedle naší výhry jsme potřebovali, aby ve svých zápasech zvítězily Rýmařov, Líšeň, a když už to vezmu do důsledku, tak i Hlučín. Čtyři zápasy včetně našeho tedy musely skončit tak, abychom se udrželi. S ničím takovým jsme ale nepočítali. Třeba s Radkem Matulkou bylo domluvené, že už s námi do Kroměříže nepojede, a podstoupí operaci kolena. Jenže na sál ho přivezli s oparem, tak ho doktor poslal domů. V sobotu jel tedy s námi a gólem se podílel na výhře.
Záchrana prý zviklala i hráče, kteří byli rozhodnutí skončit, je to tak?
Tohle zacloumalo s námi všemi. Když jsem teď v týdnu všechny obvolával, chtějí pokračovat. Přitom chyběl jen krůček k tomu, aby tahle výjimečná generace už skončila.
Jak to bylo s vámi?
Původně jsem chtěl pokračovat jen za předpokladu, že se zachráníme. Přišlo mi, že jsem tady dlouho a je vhodné, aby nový tým začal budovat někdo jiný. Když se ta sezona dál vyvíjela, převládal pocit, že pokud by to po ní domácí hráči nezabalili, zůstal bych i po sestupu.
Tahle sezona byla z hlediska sestupových míst extrémní, ale v příštím ročníku to bude ještě horší, nemáte z toho obavy?
Bude tam osmnáct týmů, což je o čtyři zápasy víc. Soutěž zkvalitní béčka ligových týmů. Naši kluci, kteří chodí do práce, třeba i směnují, se budou konfrontovat s profíky. Do toho bude sestupovat hodně týmů. Z tohoto pohledu je nutností hrát horní polovinu tabulky, což znamená posílit kádr tak, aby toho byl schopný. Základem ale je, že všichni chtějí zůstat.
V MSFL jste byli úplnými nováčky, dá se říct, že jste se ji učili hrát za pochodu?
Každý tým, který postoupí do vyšší soutěže, si musí zvykat. My jsme dostali pár pohlavků. Zejména na podzim se nám doma nepovedlo několik zápasů s hratelnými soupeři, kterým jsme svou naivitou umožnili bodovat. Na jaře už se to z pohledu zápasů na našem hřišti zlepšilo a dokázali jsme se vyrovnat i těžkým soupeřům. Vždyť u nás remizovaly první Líšeň, i třeba Velké Meziříčí.
Jak se se soutěží popasovala generace třicátníků, kteří v Novém Městě pamatují boje o záchranu krajského přeboru?
Fantasticky, kluci mají můj respekt.
Z Velkého Meziříčí jste před sezonou přivedli útočníka Tomáš Dubu, který nastřílel sedmnáct gólů. Vrchovina tak měla kanonýra, který jí léta chyběl, šlo o klíčový přestup?
Tomáš je jediným rozdílovým hráčem v týmu. Prakticky byl jedinou letní posilou. Jde o mimořádného hráče a povahově fantastického kluka.
Ve druhé fázi jara se mu ale přestalo střelecky dařit, což se hned projevilo na výsledcích, dá se říct, že jste na něm byli závislí?
Je to tak. V jeho věku nejde nemít výkyvy formy, ale samozřejmě si ho také dost všímali soupeři. Naštěstí se v pravý čas vrátil do pohody a dvěma góly v Kroměříži stvrdil naši záchranu.
Nové Město tradičně zdobila zarputilost, opět jste otáčeli zápasy a rozhodovali v posledních minutách, je tohle největší síla týmu?
Bojovnost, nasazení a týmovost nás charakterizují. Stejně jako některé chyby ve hře. Měli jsme problém ve vyrovnaných zápasech, s výjimkou zmiňovaného Duby nemáme rozdílového hráče, který by je dokázal rozhodnout. Proti fotbalovějším týmům se nám naopak díky nasazení dařilo více.