Tým potřebuje posílit, především na krajích

NMNM - S novým trenérem na lavičce vstoupili do letošního ročníku MSFL hráči Nového Města na Moravě. Nejen pro ně, ale také pro kouče Pavla Procházku se nejednalo o jednoduchou půlsezonu. „V jejím začátku nás hodně trápila zranění, znát to bylo především na ofenzivní části naší hry,“ přiznal zkušený kormidelník Nového Města.

Jak moc ovlivňují konečné hodnocení podzimu závěrečné dvě výhry, v derby nad Velkým Meziříčím a překvapivé tři body z Uničova?

Určitě nám moc pomohly, to je bez debat. Spokojení ale rozhodně být nemůžeme.

Sedmnáct bodů a umístění ve druhé polovině tabulky je tedy málo?

Dá se to tak říci. V tabulce se skáče především po tříbodových ziscích, jenže my jsme nebyli schopní doma vyhrávat, remízy jsou prostě málo. To je velký úkol pro jaro, abychom dokázali zápasy vyhrávat.

Vím, že jste se na to nechtěl vymlouvat. Přesto jak velký vliv sehrála na výsledcích, hlavně v první polovině podzimu, série zranění, v mnoha případech opor, která vás postihla?

Už jsme se o tom bavili s funkcionáři i hráči, ovlivnilo nás to moc. Až do sedmého či osmého kola jsme si prošli strašně složitou situací, kdy jsme neměli hráče. A to doslova. Kosila nás nejen zranění, ale i nemoci. Do základní sestavy tudíž museli naskakovat nezkušení kluci z béčka. Tehdy jsme nebyli schopní se nastartovat, stálo nás to sebevědomí, ale i body, bylo to složité.

Je to pro vás velká výstraha pro jaro, ale současně také zvýšený apel na vedení klubu směrem k posílení mužstva?

Na rovinu říkám, že kolem posílení týmu jednám. Máme některé hráče dlouhodobě rozjednané, ale v průběhu sezony je to pokaždé problematické. Teď na to bude čas, navíc ze strany vedení, ale i mého, je opravdu jasná snaha. Potřebujeme mít dostatečný počet, ale také kvalitu.

Kde vás nejvíce tlačí bota?

Bota nás tlačí hlavně na krajích, především co se týká konstruktivní rozehrávky. Ano, máme tam bojovné kluky, kteří zápasy odjezdí, ale potřebujeme tam rovněž konstruktivnost. Druhým místem je samozřejmě útok. Potřebujeme, aby byli zdraví Matulka s Dubou, ale k nim to chce ještě někoho získat.

Zmínil jste útočníka Tomáše Dubu. Dá se říci, že se na podzim opět prokázalo, jak moc je na něm celý tým závislý?

O Tomášových kvalitách se nemusíme bavit, on je prokazuje na hřišti. Celou sezonu hrajeme na jediného útočníka, navíc ho v soutěži všichni znají. Což znamená, že jej pečlivě brání a zdvojují, takže to má extrémně náročné. Pokud bych k němu mohl poslat druhého útočníka, měl by to hned lehčí.

Mírným pozitivem byly určitě venkovní zápasy, v nichž se vám docela dařilo. Skoro to vypadalo, jako by Novému Městu hra v hostujícím prostředí vyhovovala...

Nedá se říci, že by vyhovovala. Podle kvality kádru, ale musíme volit taktiku takovou, abychom uspěli. Ta tudíž byla spíše defenzivní s tím, že se spoléhá na standardku nebo brejkovou situaci, po níž bychom mohli soupeře potrestat.

V několika utkáních se vám to dokonale podařilo...

Ano, povedlo se to v Hlučíně, ve Znojmě a naposledy v Uničově. Ve všech těchto případech však musím uznat, že byl soupeř fotbalovější, měl převahu, někdy i drtivou, ale fotbal se hraje na góly a body. V tom směru jsme tyhle zápasy zvládli.

Naprostým opakem byly zápasy v domácím prostředí. Čím to, že jediné výhry před vlastními fanoušky, jste se dočkali až na závěr proti Velkému Meziříčí?

Doma hraje pokaždé velkou roli psychika. Navíc ne každý zápas je stejný. Třeba remízu s Vratimovem jsme brali. S Dolním Benešovem jsme hráli snad v nejhorší personální krizi, ale klidně jsme mohli alespoň bod urvat.

Mnohem více asi musely mrzet prohry s Blanskem a Rosicemi, že?

Po Blansku jsme byli hodně zklamaní, protože jsme šli po hodině hry do vedení, ale zápas jsme ztratili. Hned poté už na nás proti Rosicím byla trochu cítit deka. Ten zápas jsme ztratili po našich hrubých chybách.

V defenzivě jste ale absence dokázali nahradit, vepředu už to bylo horší...

V ofenzivě jsme neklidní na míči, neřešíme situace s rozvahou. Jedině Duba má tyto kvality, ale ostatní jsou moc zbrklí. Volíme špatná řešení, ale máme také špatný výběr místa, to jsou spojené nádoby. Ale nedivím se tomu, hrát fotbal v krajském přeboru a najednou skočit do třetí ligy, to je jako nebe a dudy.

Projevil se v této souvislosti letní odchod krajního záložníka Švandy do Teplic?

Samozřejmě. Odchodem Švandy, který po pravé straně tahal akce, dával góly, ale také je připravoval, jsme přišli o velkou kvalitu. Navíc byl Pepa výborný i do defenzivy. Jsme třetí nejhorší v bilanci vstřelených branek, to rovněž o něčem svědčí.

Jaké očekáváte jaro?

Myslím, že k záchraně bude potřeba nějakých dvaatřicet až čtyřiatřicet bodů. Jistě sestupují dva mančafty, ale klidně mohou i čtyři. Jaro bude náročné, navíc v této soutěži může každý porazit každého.

Pro záchranu ale bývá důležité bodovat hlavně v domácím prostředí.

To si velice dobře uvědomujeme, domácí zápasy budou klíčové. Musíme udělat vše pro to, abychom měli zdravé Dubu s Matulkou, uzdravili se i další zranění hráči a podařilo se nám získat posily. Už v létě jsem ale říkal, jak je to složité. Nové Město je mimo dálnici, samá mlha, špatná dostupnost, bez umělé trávy... A ti hráči si to mezi sebou řeknou. Musím spoléhat na mé dlouhodobé kontakty, proto věřím, že se nám někoho podaří získat. Dělám na tom čtyřiadvacet hodin denně.