Vladimír Jelínek | představení trenérů mládeže | 4. díl

NMNM - Dnes si popovídáme s hlavním trenérem naší ŠKOLIČKY. Zkušený trenér Vladimír Jelínek jenž si prošel všemi kategoriemi v přípravce a nakonec zakotvil u těch nejmladších. Jaký je jeho pohled na fotbal?

Ahoj Vladimíre, ty jsi hlavním trenérem naší fotbalové školičky. Můžeš nám prozradit čemu se věnuješ mimo fotbal a čím se živíš?

Pocházím z Nového Města na Moravě, jsem ženatý a mám dva syny, kteří se věnují fotbalu. Jsem daňový poradce a spolu s rodinou máme malou účetní firmu. Poslední dobou mě, kromě trénování, baví pěší výlety do okolí Nového Města na Moravě.

Co tě vedlo k trénování fotbalu?

Mám to stejné jako většina trenérů u mládeže. Jsem rodič, který se chodil dívat na tréninky svých dětí a jednoho dne mě Václav Peňáz oslovil, zda bych nechtěl zkusit trénovat. Začal jsem s mladším synem ve školičce a postupně jsme spolu došli až do starší přípravky. Pak se naše cesty rozešly, on šel do mladších žáků a já jsem se vrátil k nejmladším dětem do školičky.

Někteří si tě určitě spojí s karate, které jsi dříve vyučoval. Jak daleko jsi to dotáhl s barvou pásku a věnuješ se tomuto sportu ještě?

Odpověď: Karate již delší dobu nedělám. Skončil jsem chvíli poté, co se nám narodil první syn. Dotáhl jsem to na hnědý pás. Rád na toto období vzpomínám, byli jsme výborná parta a užili jsme si spoustu legrace. Pokud si dobře pamatuji, chodily tam i novoměstské fotbalové opory - bratři Skalníkovi a Lukáš Wolker.

Takže už tehdy si vlastně pomohl s výchovou kvalitních hráčů?

Určitě. (smích)

Čili s bojovým uměním máš velké zkušenosti. Dá se něco z karate použít/přenést do tréninku fotbalu? A pokud ano tak co přesně a jak?

Myslím si, že nejenom v karate, ale i v jiných sportech je to tak, že z počátku je všechno nové, člověk nic neumí a teprve trpělivou prací na tréninku se začne postupně zlepšovat a výkonnostně posouvat.

Momentálně vedeš naši nejmladší kategorii (školičku), a co si budeme povídat, obecně tato kategorie patří k těm nejtěžším, jak to vidíš ty? Máš možnost to srovnat s jinou kategorií.

Jak jsem již uvedl, prošel jsem až do starší přípravky a každá kategorie je trochu jiná. Ve školičce je to ještě hlavně o různých hrách typu lištičky, rybář, řetěz, obr, atd... Práce s míčem některé za chvilku přestane bavit a musíme tedy častěji měnit různé typy cvičení. V mladší přípravce už to začíná připomínat fotbal. Děti si s míčem víc rozumí, může dojít k rozvoji dalších dovedností jako jsou například přesnější nahrávky, střelba. No a ve starší přípravce je to již docela pěkný fotbal se spoustou pohledných akcí.

Jaká je vlastně tvá filosofie trénování těch nejmladších?

U nás ve školičce je to hlavně o tom, aby si děti vytvořily kladný vztah ke sportu všeobecně. Snažíme se dětem nabízet hry a cvičení, která je budou bavit a při kterých si užijí spoustu legrace.

V době kdy děláme tento rozhovor začíná jarní sezóna a tím i nábory nových talentů. Co bys vzkázal dětem a jejich rodičům?

Máš pravdu, květen bude v tomto ohledu opravdu nabitý. Plánujeme tam dva sportovní dny pro mateřské školky v okolí NMNM. Už nyní je tam registrováno šest školek což znamená přes 200 dětí. K tomu dvakrát uspořádáme DEN mladých nadějí, neboli nábor do všech mládežnických kategorií.

Ať neváhají a přijdou se podívat mezi nás. Třeba zjistí, že je to s námi bude bavit a nejen děti, ale i noví trenéři se najdou.

A musí si počkat na ty náborové dny, nebo mohou přijít i na “obyčejný” trénink?

Pokud chtějí, tak je určitě rádi přivítáme i dříve. Tréninky máme v úterý a ve čtvrtek. A máme tam i hodnou paní trenérku.

Tak budeme doufat, že těch nových nadějí přijde co nejvíce. Tobě děkujeme za odvedenou práci nejen pro klub, ale hlavně pro děti a doufáme, že nám vychováš ještě spousty skvělých fotbalistů a fotbalistek.